Představ si, že se někdo v české tramvaji otočí a přátelsky ti řekne „hi“. Tvoje vnitřní čeština spustí poplach. Je to flirt? Turista? Nebo někdo, kdo si jen plete jazyky? Ačkoli „hi“ slyšíme dřív ve filmech nebo na YouTube než na České ulici, většina lidí nemá úplně jasno, co tím vlastně v češtině dotyčný myslí a jestli na to vůbec reagovat. To slůvko je v angličtině jedním z nejběžnějších pozdravů, v českém prostředí ale působí trochu cize, někdy až vytrženě. Pojďme se podívat na jeho pravý význam, jak ho správně při komunikaci s Čechy i cizinci použít a proč se někdo „hi“ vyhýbá jako čert kříži.
Jaký je přesný význam 'hi' a jak vzniklo?
„Hi“ je anglický neformální pozdrav, který znamená jednoduše „ahoj“ nebo „nazdar“. Nepožaduje žádné zásadní gesto ruky, jen krátce mrkneš nebo kývneš hlavou. Je zajímavé, jak se tohle slovo vyvinulo – v 19. století šlo původně o výkřik, něco jako „hej!“, když někoho zahlédneš na ulici. Až později z toho vznikl běžný způsob nenuceného pozdravení. V současné britské i americké angličtině existuje hned několik alternativ, třeba „hello“ (formálnější), „hey“, „hiya“ (ještě přátelštější) nebo „howdy“ (spíš texaské).
V češtině je význam „hi“ dobře srozumitelný, ale svou formálností a tónem je někde mezi „ahoj“ a „čau“. Pokud bys to řekl třeba babičce, asi tě trochu překvapeně probodne očima. V prostředí mladých může „hi“ znít trendy, často ho používají ti, co tráví čas v online světě nebo mají zkušenosti ze zahraničí. Dospělí jsou na něj rezervovanější, protože pro ně prostě nemá tu emocionální hodnotu jako „dobrý den“ nebo „ahoj“.
Češi jsou v pozdravech hodně konzervativní, což dokazují různé průzkumy o používání cizích slov. Třeba Asociace učitelů angličtiny (2022) zjistila, že 48 % Čechů cítí při setkání s anglickým pozdravem nepatrnou nejistotu, zda odpovědět českým „ahoj“ nebo napodobit „hi“. Zároveň se potvrdilo, že rodiče dětí, které podnikají prázdninové jazykové kurzy, sami po návratu ratolestí začínají „hi“ doma použivat. Čeština je zkrátka jazyk chytrých vtipů a hodně rozlišuje, komu co říct.
Kdy je vhodné 'hi' použít – a kdy raději ne?
Možná to zní banálně, ale v Brně se mi už párkrát stalo, že mě někdo na ulici překvapil anglickým „hi“. V hlavě ti bleskne otázka: Je to turista? Cizinec, co už tady žije? Nebo prostě někdo, kdo chce působit světověji? „Hi“ v češtině zní neformálně a jednoduše, proto se nejčastěji používá v těchto situacích:
- Mezi mladými lidmi – ve škole, v kavárně, na internetu.
- Při komunikaci s cizinci, kteří nečekají české pozdravy.
- Na pracovních setkáních v mezinárodním prostředí, když to situace dovolí.
- V digitální komunikaci, například v chatu nebo na sociálních sítích.
Naopak, existují situace, kdy je „hi“ být trochu mimo. Na návštěvě u prarodičů, při představování před učitelem ve škole nebo na úřadě s matrikářkou bych se tomu určitě vyhnula. Češi ve formálním prostředí očekávají klasické pozdravy jako „Dobrý den“ nebo „Těší mě“.
Když Marek přišel domů a pozdravil mě s úsměvem „hi“, upřímně mě překvapil. U nás doma jsme vyrůstali spíš na „nazdar“ a „ahoj“. Ale ve chvíli, kdy byl Marek v práci v mezinárodním týmu a všichni ráno chodili s rychlým „hi“, začalo to pro něj být přirozené. Děti dnes doma často zdraví „hi“ i babičku, která na oplátku reaguje prostým „ahoj“, někdy až pobaveně, protože jazyk je prostě živý a proměnlivý.
V tabulce níže najdeš přehled pozdravů podle prostředí a vhodnost jejich použití:
| Typ prostředí | Vhodný pozdrav | Vhodné pro 'hi' |
|---|---|---|
| Práce (mezinárodní tým) | hi, hello, ahoj | Ano |
| Rodina (mladší členové) | hi, ahoj, čau | Ano |
| Škola (učitelé) | Dobrý den | Ne |
| Úřady | Dobrý den | Ne |
| Sociální sítě | hi, ahoj | Ano |
| Setkání s cizinci | hi, hello | Ano |
Porovnání českých a anglických pozdravů
Čeština má jednu úžasnou vlastnost – rozlišuje pozdravy podle situace a vztahu. Jinak zdravíš sousedku, jinak šéfa, úplně jinak pohledného barmana. Zatímco „ahoj“ nebo „čau“ používáš mezi přáteli a lidmi stejného věku, „dobrý den“ je univerzální jistota pro kohokoliv, koho neznáš nebo potřebuješ oslovit s respektem.
Angličtina to má víc jednodušší – s „hi“ a „hello“ vystačíš skoro v každé situaci, kde není potřeba velké formality. V situaci, kdy Češi začínají přirozeně zdrženlivě, Angličani klidně řeknou „hi“ prodavačce ve večerce nebo taxikáři. I proto občas cítíme, že když někdo v českém prostředí použije „hi“, ztrácí tím trochu kontakt s českou etiketou.
Zajímavé je, že podle výzkumů Ústavu pro jazyk český ČSAV od roku 2000 do roku 2020 stoupl počet přejímaných anglických slov i do běžné češtiny o 215 %. To zahrnuje nejen „hi“, ale i další výrazy jako „sorry“, „cool“, „bye“. Přesto pozdrav „hi“ není natolik zažitý, abychom na něj automaticky reagovali českým „ahoj“. Občas dokonce někdo odpoví zmateně „hi“ zpátky, i když to v Česku nikdy nepoužívá – prostě v mozku naskočí rychlý překlad.
- Angličtina často nepotřebuje rozlišovat tolik stupňů formálnosti jako čeština.
- Čeština má více výrazů pro různé situace, což napomáhá přesněji získat správný tón a blízkost.
- Používání 'hi' v českém prostředí může být někdy vnímáno jako snaha se odlišit nebo působit kosmopolitněji.
Možná tě překvapí, že v některých skupinách mladých v Brně už „hi“ nahradilo běžné „čau“, protože prostě zní moderněji. Ale většinou se mimo velká města s tímto pozdravem skoro nesetkáš.
Tipy pro používání 'hi' v praxi a jak nešlápnout vedle
Chceš používat „hi“, ale bojíš se, že to bude znít trapně nebo nepatřičně? Nejsi v tom sám. Vždycky záleží na prostředí, společnosti a momentálním rozpoložení, zda tvoje „hi“ nebude působit jako klíště na psovi. Tady máš pár tipů, jak s tímto anglickým pozdravem zacházet, aby ti náhodou někdo neodpověděl ztraceným pohledem nebo nevyvolal nechtěný smích:
- Používej „hi“ přirozeně – Pokud jsi právě přiběhl z hodin angličtiny nebo se bavíš s kamarády, kteří rozumějí světovým trendům, je to úplně v pohodě. Můj syn kdysi zdravil všechny sousedy v domě „hi“, zčásti proto, že doma hraje online hry s celým světem.
- Dbej na věk a situaci – Starším lidem budeš znít cize. Použij raději klasické české pozdravy. Moje babička za mnou vždy přijde a řekne: "Elisko, dej mi pokoj s tím haj."
- V e-mailech a zprávách – Ve formální komunikaci (s někým, koho neznáš) „hi“ působí nezdvořile. Oslov raději „Dobrý den“ nebo „Vážený pane/paní“.
- V češtině zůstane „hi“ pořád cizorodý prvek – Je to prostě anglický pozdrav a i když ho někteří přijímají za svůj, české prostředí není nastavené na jeho masové rozšíření.
- Neboj se odpovědět „hi“ pouze v internetové komunikaci nebo v situacích, kde cítíš, že to druhá strana ocení.
Podle poznatků z mého okolí – moji známí v korporátu v Brně využívají „hi“ běžně na chodbách, ale v e-mailu k vedení by si to nikdo nedovolil. Češi jsou citliví na dodržování nepsaných pravidel, takže nikdy neprohloupíš, pokud zůstaneš u tradičních pozdravů, *než* si nebudeš úplně jistý.
Když něco nejde přes jazyk, stačí kývnout hlavou nebo se usmát. Jazykové hranice se posouvají, ve velkých městech se s angličtinou a jejími pozdravy potkáš častěji. Ale pořád platí, že jazykový cit a vzájemný respekt patří mezi největší esa v českém balíčku komunikace.
Takže až tě příště někdo pozdraví „hi“, nezalekni se. Teď už bezpečně víš, co tím říká, proč to používá a jak na to můžeš reagovat. Čeština je bohatý a krásný jazyk, a když se k ní přimíchá trochu té světovosti, nikomu to neublíží. Ale klasické „ahoj“ nebo „dobrý den“ mají v srdci Čechů stejně pořád výsadní místo.
